09.10.07

22. leden 2008 | 22.16 |
Je říjen. Měsíc praktikantek. Nenávidim praktikantky. Občas jsou dobré, schytáme pár dobrých známek, protože jsou neuvěřitelně mírné a hodňoučké. Ale tato je peklo.

Ta její hyperaktivita se nedá popsat. Asi se totálně zamilovala do V. Huga, jinak to nevidím. Jinak je to nuda. Úděsná. Má hlas jako dvacet let po smrti a pořád nám dává nějaké úkoly. Hrůza.

Dneska byla obzvlášť vtipná. Hned za začátku hodiny přiběhla s papírkami a všem nám je rozdala. Bylo to na menší test. Pokud se to dá tedy tak nazvat. Bylo to spíš opisování sešitu. Pak chodila po třídě a všem ukazovala na jejich otevřený sešit. "Co je tohle?! Zavři to!" To bylo ovšem poté, co jsme už měli všechno opsané. A taky nezapoměla ukázat papírky kdykoliv jsme vyrušovali. Prostě borka:D

Náš pan milovaný profesor sedí za mnou. Paroduje ji a rýpe do mě tužkou. Urazil se když říkala, že budem sbírat malé jedničky a pětky a pak z toho bude VELKÁ jednička nebo taky VELKÁ pětka! No to je tragédie!

Další zážitek byla chemie. Upsala jsem se ďáblu. Doslova. Protože to chemikářka je. Psali jsme písemku a ona tam dá jediný příklad a to hned výpočet z rovnice. A nějaký sfalerit. Copak já vím vzorec toho šutru? Byla tak hodná, že nám ho řekla. Tedy napsala. Ale musela jsem se podepsat na zlostný růžový papír. To znamená stupeň dolů. Přece nám nepomůže a nic z toho nebude? No nakonec jsem ani nedala dohromady rovničku, takže budu mít stejně za pět. Tedy pardon, za šest:D

O výtvarku jsme šli dělat ostudu do parku. Měli jsme tam vytvořit něco přírodního. A cestou k naší fantazii jsme našli vyhozený sáček s kuřetem. Tedy tím, co z nebožtíka zbylo. No a koho napadlo to použít na naše dílo? Mě ne! No a tak jsme si našli kámen s dírou a tam opatrně přendali to kuře - to byla komedie. No a z kamene jsem udělali tlamu a dílo dokonáno. Jo ještě tam byly rozprsklý bobule, z kterých vytejkal sliz a mělo to symbolizovat sliny:D

To kluci byli originálnější. Udělali na šutr kamínkama kříž a okolo dali listí. To pak postříkali voňavkou a zapálili. Jak jednoduché. Jen jsme museli cekat az to dohoří, aby náhodou nevypuknul velký požár. Když to viděl nějaký zevlák, co šel okolo, slitoval se a uhasil to pivem.

Toť vše. Takhle vypadá pravý školní den.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře