Troy´s Diary

22. leden 2008 | 19.00 |

Možná jsme to měli zabalit hned po prvním letu a mít volný víkend, kdybychom věděli, co pro nás tam nahoře přichystali. Děti měli velikonoční prázdniny, tak jsme si chtěli s nimi užít trochu srandy a sluníčka ve Valencii. Sluníčko se tam ani neukázalo a navíc ten zas*aný závod...

Domov jsme opustili ve čtvrtek ráno, asi v 6.15. Cesta byla následující: Nice-Paříž-Valencie. Nerad lítám přes Paříž, mám s tímto městem špatné zkušenosti. Ve skutečnosti bych byl rád, kdybych už nemusel nikdy vidět Pařížské letiště.

Náš let trval 1 a ½ hodiny a hned jsme přešli do dalšího letadla. Pak nás čekala trasa Paříž-Barcelona-Valencie. Odvanáct hodin později jsme konečně dorazili na místo a nebylo vůbec žádné překvapení, že žádné z našich zavazadel tu ještě nebylo.

V pondělí jsme letěli až kolem 4.30 odpoledne,takže jsme se šli podívat ještě do akvária dolů do přístavu.

Přiletěli jsme na mé oblíbené místo(Paříž), kde bylo opět hodinové zpoždění a tak jsme propásli spojení do Nice. To znamenalo, že jsme museli strávit noc v hotelu poblíž letiště. Tam jsme řekli, že se vrátíme za dvě hodiny, abychom si vyzvedli naše zavazadla. Nemohli nám je odvézt do hotelu, takže jsme se museli starat sami. Menší neznámá byla, kde vlastně jsou, už od Valencie jsme nevěděli, kde je jim konec. Naivně jsme si mysleli, že budou třeba už doma.

Kim s Mitchem se ještě vrátili na letiště v 11 hodin večer. Všechny linky už byly uzavřeny, ale oni chtěli najít někoho, kdo bude vědět něco o našich zavazadlech. Nakonec jí řekli, že tašky jsou kdesi na letišti a že bude zařízeno, abyletěli s námi následující ráno.

Ráno jsme byli čilí a připraveni na další dobrodružství. Doma jsme nakonec byli už kolem desáté hodiny ranní a v 11 jsem už startoval můj bike a jel jsem do tělocvičny a na kafe.

TB 21

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře