Můj 2008

5. leden 2009 | 22.54 |

"Když se ohlédneš zpět, nerozbrečíš se ani se nezasměješ, pak jsi ten rok promarnil."

Bohužel jsem byla ve stejném rozpoložení jako na Vánoce. Nic. Oslava roku 2009? Nic. Vzpomínky na rok 2008? Nic. Nevím, co bylo ve vzduchu, ale bylo to hodně divný. Možná se to po návratu domů zlepšilo. Možná mi pomohlo jen nakouknout do diáře. Tak si to pomalu projdeme. Jaká byla ta moje osmička?

Události prvních měsíců byly spíše společenské. Maturáky, na které nezapomenu (aspoň to, co si pamatuju..) a jeden poněkud zvláštní ples. Motoristický absťák měl hned začátkem roku nahradit Dakar. Slibovala jsem si, že tentokrát budu sledovat. A pak ho zrušili. Ani nevím, jestli bych to dodržela.

Směle jsem pokračovala ve studiu francouzštiny.

Koncem ledna se udála teď už opravdu první motoristická událost. Rally Monte Carlo to odstartovala. A já začala být závislá na videích z tiskovek. Následovalo vysvědčení a já měla svou první dostatečnou, na kterou vůbec nejsem pyšná. Okolnosti kolem toho byla jedna velká fraška.

Jarní prázdniny byly mé první vyvenčení za hranice. A zde se odehrálo mé poprvé v Alpách. Tuto zkušenost by měl mít každý. Poznat, že na horách může být i teplo, lidi můžou být ochotní a že se dá v klidu na sjezdovce ztratit.

Poprvé jsem se podívala na výstavu MOTOCYKL. Když ještě stál průmyslový palác. 29. února se slavnostně otevřel motorelax. A Motohouse nám pořádně přibral. Březnové číslo již mělo 150 stran.

Pomalu také začaly burácet motory. Jela se první noční velká cena MotoGP v Kataru. O týden později se rozjela F1.

Navštívila jsem také nedalekou obec a tamní motokrosovou událost. Mimo jiné si opět zaskákal Kuchta s Alešem Liemannem. Poprvé se k nim přidal i Pilník. O dva měsíce později jsem udělala něco, na co nejsem vůbec pyšná. Šla jsem na kancert K. Minogue. Bylo mi blbě, měla jsem toho hodně do školy a... bylo to zadarmo. Jelikož jsem žádnou písničku neznala přišlo mi to všechno stejný, uječený. Někdo mi za to měl ještě zaplatit.

Jako každý rok jsem byla v nemocnici. Tentokrát snad naposled. Jako každý rok mi zjistili další nemoc. Doufám, že taky poslední. Nasadili mi nové prášky a já se čtrnáct dní motala, něž jsem si na ně zvykla. Byla to síla.

Opět jsem přišla o konec roku a čekala mě další cesta - do Bulharska. Do centra, kde to žilo. Seznámila jsem se s Finama a konečně pila pravou Finlandiu. A konečně mi z ní bylo blbě. Ani jsem se nenadála a přišel nejlepší okamžik roku. Ano, přesně to, co tady má svou rubriku. Kvůli Baylissovi jsem strávila víkend v paddocku Superbike. Získala zpocenou čepici a odvezla si spoustu zážitků. Kdo četl, ví o čem mluvím.

Pak nastalo flákací období prázdnin. Byla jsem u Finské rally a u toho, jak Heikki vyhrál svůj první závod.

A pak mi došly peníze. Tak jsem si na mladá neopotřebovaná kolena našla práci a poctivě vydělávala. Dostala jsem se tak do života člověka pracujícího mezi lidmi. A už chápu, proč se občas mamka vrací domů se špatnou náladou. Abych si nestěžovala byly i okamžiky, které mě potěšily. Stále trvám na tom, že by ti, co jsou moc ve styku s lidma, měli dostávat od státu dotaci.

Prázdniny jsem zakončila návštěvou Ibizy. Ostrova, kde to žije. My byly v nejklidnějším městě ostrova. Bez klimatizace. Přesto jsme si to svým způsobem užily. I když jsem propásla závod MotoGP v Brně.

Tragicky zahynul Craig Jones. Rest in Peace!

Víkend před začátkem školy byl zdrcující pro Mikka, když v samotném závěru přišel o vedení v rally Nový Zéland. Odjela se fraškoidní VC Belgie.

Se školou jsem se naposledy zastavila v zahraničí. Poprvé jsem byla v San Marinu. A zazáviděla jsem si, jak motoristický stát to je. Přesto jsem si to neužila jako ostatní, kteří mi dodnes vypráví, jak se tam chtějí vrátit.

Užila jsem si týden, kdy se o mě starala teta. Bojkotovala jsem vinobraní.

Valentino Rossi se stal šampionem MotoGP. A omluvil se za zpoždění.

Troy Bayliss se stal šampionem WSBK. 2 + 1.

Sestra mi odpromovala a o týden později jsem byla opět v černém. Všechno najednou nabralo opačný směr.

Sebastien Loeb se stal šampionem WRC.

Lewis Hamilton se stal šampionem F1. A SAduska vyhrála sázky.

Baylisstic ukončil kariéru dvojitým vítězstvím na nádherném okruhu v Portimau.

Vyřvala jsem si hlasivky na freestyle motokrosu v Praze. Pak jsem si zazpívala s Kryštofem v opeře. To vše jako dospělá osoba, zatímco nightmare pomalu táhne na třicet. (:P) 

Konec motoristické sezóny znamenal Race of Champions. Tam jsem s hrůzou zjistila, že Troy jezdí na čtyřech kolech jak prase.

A to už je konec i se SAduskou z roku 2008. Už jenom zbývá připomenout Vánoce bez emocí a stejného Silvestra. Vlastně celé hory. Kdo by se radoval z umělého sněhu? Jak na Nový rok, tak po celý rok - mimo domov. Takhle to bude vypadat v roce 2009. Když se zadaří...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Můj 2008 vera* 06. 01. 2009 - 15:39
RE: Můj 2008 nightmare 14. 01. 2009 - 15:32
RE: Můj 2008 elka 16. 01. 2009 - 17:19