Dá se to přežít, ale nedá se s tím žít...

2. červenec 2008 | 17.45 |

Tak to zkusíme znovu. Jak uhodla nightmare - byla jsem v Bulharsku, měla jsem se dobře a byla sranda. Co víc říct? Něco by se našlo a pokud zase neudělám nějakou blbost, tak si to možná i přečtete.

Jelo se v početném složení. Rodiče + děti + SAduska. Krásná představa. Starat se jen sama o sebe a smát se ostatním. Škodolibost je opravdu na místě.

Přijelo se do velkého centra, kde se nacházely bary, obchůdky s oblečením a zase bary. Bylo opravdu co dělat, škoda, že jsem tam zrovna byla s partou litoměřických zevláků. Všude okolo nás lákaj do barů a my nakonec jdem do samošky pro lahváče a sedíme na chodníku. Nakonec jsme se trochu osmělili a našli jsme zapadlý bar s velice milou obsluhou, která nám dá panáka tequily za 1 leva, neboli 12 korun českých. Asi vypadáme hodně blbě.

Můj zaručeně spolehlivý radar vysondoval početné množství Finů. Když jsme se pomalu přátelili s jistými skandinávsky vypadajícími fešáky, hned jsem tušila, že to je můj šťastný den. Po pár slovech v jejich mateřštině jsem nepochybovala. Bohužel odjeli moc brzo a tak se čekalo na další turnus. Má stydlivá duše toho ale moc nezvládla, a tak musel zakročit sám barman. Sprostě mě dotáhnul k jejich stolu a spustil: "Vy jste Finové, že? Tohle je česká holka a má ráda Finy. Tak jsem ji vám sem přinesl ukázat a seznamte se." Takový zážitek mají Finové se SAduskouXD

Další noční zážitek - tedy ranní se neodehrával nikde daleko, ale přímo na hotelové recepci. Když se člověku o půlnoci ještě nechce spát, tak je to ještě v pořádku. Ale když se ve tři ráno začne ptát, v kolik je snídaně, už je to průser. Snídaně byla v půl 8. Já šla spát za pět minut půl 8. Už to dál nešlo. Za hodinu jsem vstala na opravdovou snídani. S řádně zamotanou hlavou. Pak jsem spala a spala a celý den jsem nemohla vylézt z postele. A co jsme dělali tak dlouhou dobu? Hrála jsem karty se Slovákama a ráno jsme u moře viděli východ Slunka. Prostě romantika. Navíc tam byl náš oblíbený Jorgo, který nám z baru přinesl vše, o co jsme si řekli.

Stejně byl na tom všem nejlepší poslední večer. Žádná velká pařba, jen rozloučení s okolím a následné sledování finále ve fotbalu. Němci vyšli do ulic, všichni ostatní proti nim. Každý, kdo nebyl Němec, fandil Španělsku a my jsme byli jedna z těch španělských fanouškovských základen. A nakonec to přece jenom dopadlo tak, jak mělo. Když už je Turci nerozmetali, tak si je vzali na triko Španělé. Espaňa rulezz!

Východ slunce, Barcelonský Jorgo a ruský(bulharský?!) kolo.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší