What a.....day

6. srpen 2008 | 22.57 |

Můj nový režim mi silně nevyhovuje. Člověk se rozhodne pracovat rukama a hlavně za prachy a...musí vstávat. Brzy. Moc Brzy. Pak půlhodinová cesta na druhý konec civilizace, zástěru kolem pasu a hurá do světa kávy, divně vypadajících dortíků a protivných lidí. Nemůžu říct nic špatného - pořád jsem v těsné blízkosti kafe a to mi naprosto vyhovuje. Už jen nezapomínat na lžičky k dortíkům a trochu mi to i půjde. Jinak je teplo a lidi moc nejdou, což znamená i občasné nudné úseky. Nestěžuju si, dneska to bylo dokonce i s návštěvou. Zajímavé události se udály...to ale spadá už k moc osobnímu životu a ten se přeci nevystavuje

Dnes jsem výjimečně končila dřív, i když bych klidně pracovala celý den, než abych musela k doktorovi. Je to taková povinnost - jednou za tři měsíce tam přijdu, čekám nekonečně dlouho v čekárně a nakonec si mě jen poslechne. Konec. Od té doby, co jsem byla předána do péče bulovské nemocnice se mnou není co dělat. MOžná jen napsat léky, které stejně zapomínám brát, takže na ně už mám zvláštní šuplík. Dnes jsem ale kupodivu strávila víc času v ordinaci než v čekárně. Nejdřív jsem se hádala, že mi bylo JASNĚ řečeno, že léky, které beru minimálně tři roky, mám brát každé ráno. A najednou teď je mám "vycucávat" každý večer, jinak nepomáhají. Takže jsem je brala po celou tu dobu špatně a zbytečně rozhazovala peníze ze státní kasy. Krabička toho zázraku na jeden měsíc stojí 1200 Kč. Veselý. Když si to tak uvědomím - beru další tři druhy. To znamená, že za měsíc stojí mé zdraví 4800 Kč. Jsem na sebe pyšná.

Tolik sprostých slov jsem v ordinaci už dlouho neslyšela. Další nesrovnalost byla s mou pojišťovnou, která mi nechtěla dát léky. Čtvrtletní limit vyčerpán. A tak jsem si vyslechla telefonát. "Víte...máme tady jeden VELMI složitý případ.." Kdo by se taky obtěžoval jmenovat mou diagnózu pěkně se vším všudy...

A na konec dne jsem si udělala radost. Že já lezu na to aukro. Místo toho, abych si šetřila poctivě vydělané peníze, už jsou zas fuč. V nabídce jsem objevila padesát čísel Motohousu. Ne, nečekám takovou obr-zásilku, jen jsem zkontaktovala toho prodejce a vybrala jsem si od každého roku jeden exemplář. A to jsem ještě nedočetla ty F1 Racingy..

Konec naší domluvy mě pobavil. Poté co jsem mu poslala adresu mi přišel pěkný dodatek:

P.S.: Máte pěkné jméno.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: What a.....day nightmare 07. 08. 2008 - 09:49
RE: What a.....day phoenicks 07. 08. 2008 - 13:41
RE: What a.....day phoenicks 07. 08. 2008 - 13:41
RE: What a.....day sadu 07. 08. 2008 - 18:59
RE(2x): What a.....day nightmare 08. 08. 2008 - 01:42
RE: What a.....day sadu 08. 08. 2008 - 22:26
RE(2x): What a.....day nightmare 08. 08. 2008 - 23:15
RE(2x): What a.....day phoenicks 21. 08. 2008 - 22:46
RE: What a.....day sadu 09. 08. 2008 - 20:55